Nepřestaň zpívat...

Už delší dobu prožívám dost těžké období ve svém životě. Od jedné kamarádky jsem dostala hezkou prezentaci, která mě oslovila, a chci se o ni podělit…

Teď na jaře je to docela aktuální, protože ptáčci si začínají stavět hnízda. Předloni jsme měli takové kosí hnízdo na balkóně a mohly jsme s mamkou každý den ptáčky pozorovat. Bylo to lepší než televize. Bylo to úžasné…

Název prezentace je: Nepřestaň zpívat…

Pozorovali jste někdy chování ptáků, když se jim nedaří?

V průběhu mnoha dní si připravují hnízdo, ukládají materiál, který často přinášejí z velké dálky…

A když skončili a jsou připraveni snést vajíčka, přijde bouřka, zlý člověk nebo zvíře a shodí hnízdo na zem, zničí jim to, co tak dlouho a pracně budovali.

Co udělá pták – vzdá se svého úkolu? Vůbec ne! Znovu začíná, dokud se v hnízdě neobjeví první vajíčka.

Někdy se stane – ještě dříve než se vylíhnou ptáčata, že zase nějaké zvíře, dítě, bouřka – znovu zničí hnízdo – ale tentokrát i s jeho celým obsahem…

Je těžké začínat znova od nuly… ale přesto ptáček nikdy nemlčí, nevzdává se, pokračuje ve zpěvu a budování a staví a zpívá…

Možná máme někdy dojem, že náš život, naše práce, rodina není to, o čem jsme snili. Měli bychom chuť vykřiknout – dost! Už toho mám po krk! Už jsem unavená z toho, že musím začínat pořád znova, pořád bojovat, ztrácím naději, že může být líp…

Život nás někdy takto zkouší, ale nikdy se nevzdávejme, vložme svou naději do Božích rukou.

Netrapme se, když v boji utržíme nějakou ránu – je třeba s tím počítat.

Posbírejme kousky naděje a začněme znovu. Neztrácejme sílu jít stále kupředu. Život je neustálou výzvou.

A hlavně – nepřestaňme nikdy zpívat – jako ptáci.