Pohádka o světle

Tento příběh je známý. Nevím, kdo je jeho autorem, ale hodí se k dnešnímu svátku uvedení Páně do chrámu. Mluví se tu o světle, které je tak důležité pro život...

Kdysi dávno žil jeden král, který měl 3 syny. Všechny je měl moc rád. Když zestárnul, nemohl se rozhodnout, kdo bude po něm králem. Rozhodl se vyzkoušet, který ze tří synů je nejrozumnější.

Zavolal si je všechny tři k sobě a řekl jim: „Všichni znáte naši velkou síň, vašim úkolem bude zaplnit tuto síň tím, co dostanete za 5 zlaťáků. Kdo z vás to dokáže, bude králem.“

Synové si vzali peníze a vydali se na cestu splnit otcovo přání.

Nejstarší si myslel, že to bude snadné. Když procházel kolem obilného pole, uviděl slámu, která tam ležela bez užitku. Zeptal se dělníků, jestli mu za 5 zlatých slámu dají. Oni souhlasili a tak nejstarší syn přivezl do zámku plný vůz slámy.

Mladší syn procházel tržištěm a přemýšlel, co by mohl koupit. Nakonec nakoupil spoustu krásného peří a vrátil se domů.

Nejmladší syn si lámal hlavu: Co bych mohl koupit, abych tím zaplnil celou naši velkou síň? Přemýšlel a pak dostal nápad.  Vrátil se do zámku a čekal, až otec zavolá jeho i bratry k sobě.

Král si syny zavolal a čekal, co nakoupili. Nejstarší syn nechal slámu rozprostřít po zemi, ale síň ani zdaleka nenaplnil. Peří, které nakoupil mladší syn, také nestačilo celou místnost naplnit. Bylo sice krásné, ale zaplnilo jen kousek místnosti.

Král byl zklamán a čekal, co přinese jeho nejmladší syn. Ten postavil doprostřed místnosti svíčku a zapálil ji. Její záře naplnila síň do posledního koutku.

Krále to potěšilo a řekl nemladšímu synovi: „Ty budeš mým nástupcem. Vidím, že jsi moudrý a bude z tebe dobrý král. Neutratil jsi žádné peníze a naplnil jsi síň něčím, co lidé potřebují. Poznal jsi, že lidé potřebují světlo. 

Ježíši, ty přicházíš i do mých temnot, abys je osvětlil a pomohl mi.

Prosím tě, dej mi své světlo

-         když se mi zdá, že je všechno marné…  

-         když je tma v mém srdci…

-         když si nevím rady…

-         když nemám žádnou radost…

-         když mám strach…

-         když pro tmu nevidím lidi kolem sebe…

-         když pro tmu ve mně nevidím, že mě má někdo rád…

-         když nejsem schopna odpustit…

-         když se mám rozhodovat…

-         když…